Hypotéky bez registru a prokazování přijmu

Hypotéky bez registru a prokazování příjmů

Registrem je myšlen registr dlužníků, ať už bankovní nebo nebankovní. V České republice je nejdůležitější Centrální registr dlužníků (CERD), který schraňuje informace o subjektech, ať už občanech či ekonomických subjektech, jejich dosavadních závazcích, nesplacených pohledávkách. Cílem registru je poskytnout bankám, ale nejen jim, přehled o tom, kdo je problémový a kdo naopak není. Má se tak zabránit vzniku neplatičů, případně zvýšení vymahatelnosti u těch již existujících. Databáze CERD poskytuje údaje nejen bankám a nebankovním institucím, ale i Policii České republiky, soudům, úřadům a dalším institucím. Banky využívají tohoto registru právě ve chvíli, kdy jednají s potenciálním klientem o poskytnutí hypotečního, ale i jiného úvěru.

Poskytnutí úvěru je nejen v současné době, poměrně rizikovým aktem, takže je potřeba každého klienta prověřit a ujistit se, že je dostatečně solventní a bude moci dostát svým závazkům a splatit je. Když banka nemá jistotu, že je klient plateb schopný, neuzavře s ním smlouvu a hypotéku neposkytne. Přesto se začíná uplatňovat i jiný přístup, který nevyžaduje prověření potenciálního klienta.

Hypotéka bez registru v podstatě znamená, že banka nekontroluje, jak je na tom klient, jestli nemá nějaké nesplacené závazky či v minulosti neměl problémy se splácením jemu poskytnutých úvěrů. Tento produkt je určen pro méně solventní klienty a již předem je jasné, že banka žádný takový úvěr neposkytne, protože chce mít klientelu, která je schopná svým závazkům dostát.

Hypotéky bez prověřování registrů tedy poskytují pouze nebankovní instituce, protože vědí, že jejich služby využijí právě klienti, kteří mají se solventností problémy. Tyto instituce přímo dávají najevo, že záznam v úvěrovém registru není problém, což však není tak úplně pravda. Co bude instituce dělat, když klient skutečně nebude platit? Nebankovní instituce to přesto věděla a šla do toho? Samozřejmě, že takto to nefunguje, protože instituce přece jen prověřuje úvěrový registr a až na jeho základě se rozhodne, jestli hypotéku poskytnout či nikoli. Jde totiž o to, jaký zápis klient v registrů má a na základě toho s ním buď smlouvu o poskytnutí hypotéky uzavře či nikoli.

Přesto mezi nebankovními institucemi existují i takové, které skutečně poskytují hypotéku bez registru a dokonce i bez doložení příjmů. Takovou společnosti je Nadisi, která tento produkt poskytuje jako novinku a velice zajímavý je zde popis produktu. Jedná se o hypotéku, kterou lze sjednat až do 80% ceny zastavované nemovitosti, kdy záznam v bankovním nebo nebankovním registru dlužníků není rozhodující, stejně jako není potřeba dokládat příjmy. Další charakteristika však říká něco trochu jiného. Poskytuje se úvěr v minimální výši 150 000 Kč, přičemž maximální výše je omezena schopností klienta splácet. Pokud není potřeba dokládat příjmy a ani registr není rozhodující, proč se tedy úvěr poskytuje do výše, kterou je klient schopen splácet? Jak vlastně může instituce vědět, že klient je schopný splácet? Musí si ho prověřit. Takže i přesto, že instituce uvádí, že hypotéku poskytnou každému, stejně to není pravda, protože by byly samy proti sobě. Proto pokud žadatel narazí na reklamu slibující hypotéku bez prověřování registru, není to tak úplně pravda. Každá instituce si to prověřuje, pokud jsou tedy její záměry skutečně čisté, což nelze obecně říci u všech.

Každý, kdo se dostane do situace, kdy potřebuje hypotéku a ví, že má v registru záznam, by si měl hodně rozmyslet, jestli se skutečně obrátit na instituce, které poskytují hypotéku bez ohledu na to, jestli záznam má nebo ne. Kromě toho, že si ho stejně budou prověřovat a nejspíš mu ani hypotéku neposkytnou, pokud nemá jen minimální vroubek, tak se může setkat s jednáním, které může hraničit s legálním.

Vedle hypoték bez prověřování registru existují i takové, kde si hypoteční ústav neověřuje výši příjmů. Tento produkt už je pochopitelnější. Poskytuje jej například i Hypoteční banka a je zde hlavně pro ty, kteří nemohou doložit současné příjmy, ať už je to z důvodu mateřské dovolené nebo kvůli tomu, že právě začínají podnikat. Tito klienti nemusejí být nutně nesolventní, a přestože je jejich bonita snížena, je možné jim hypotéku poskytnout, protože dochází k dalšímu prověřování, jestli nemá osoba zápisy v registru dlužníků. Opět se tedy banka ujišťuje, že klient má určitou bonitu a že tedy není smlouva uzavírána s někým, kdo není schopen svým závazkům dostát.

Pokud by tedy osoba chtěla uzavřít hypotéku, kde nevyžadují „čistý“ registr dlužníků, je lepší se od této instituce držet dál anebo alespoň počítat s tím, že stejně k prověřování dojde a že i přesto, že se uvádí, že zápis v registru není problém, problém to být může. U snížené bonity se raději doporučuje produkt, kde není potřeba dokládat příjmy, neboť ten je určen osobám, které jsou jinak bonitní a budou schopni svým závazkům dostát.

Je pochopitelné, že některé osoby mají zkrátka se získáním hypotéky i jiných úvěrů problém, proto by je spíše měla odradit snaha za každou cenu nějaký pochybný produkt získat a raději se zaměřit jinam.